Tak se tedy ozývám na můj nový blog. No. Co k tomu říct. Nemůžu si tady absolutně zvyknout, ale je to určitě o dost lepší, než úplně na začátku. Na začátku jsem se bloggeru věnovala okolo hodiny denně, hledala si na netu různé návody a vychytávky, protože jsem nebyla schopná přijít na spoustu věcí a stále spoustu věcí nevím.
Přijde mi to tady oproti blogu o dost složitější. Pořád jsem teda nechápala, jak zarovnat menu na střed - zjištění bylo takové, že je k tomu potřeba nějaký HTML kód - naprostá pakárna. Co se tedy menu týče, bohužel, na nějaké věci jsem stále nepřišla, takže je takové, jaké je - asi nebude takové, jako bylo na healthy-body... Možná časem.
Co se týče designu, nemám na nějaké utváření zatím náladu, takže tady ponechávám blogger šablony, nejsem z toho moc nadšená, ale jak už bylo řečeno, na hodně věcí nemůžu přijít a nemám nervy a ani náladu se v bloggeru nimrat. Věřím tomu, že časem se tu zabydlím a pak už mi to tu bude připadat jako hračka, ale nechávám to plynout volně. Zatím to tu bude zkrátka tak, jak to tu je.
Pokračuji v tom, co jsem psala už na blog healthy body. Naposledy jsem myslím psala, že mám dole mínus 8 kilo. No a po dalších čtyřech týdnech je dole další kilo, tudíž mám dole nějakých 9 kilo od konce března💕.
Musím teda říct, že když jsem se teď vážila, tak jsem byla zklamaná - jedno kilo mínus je zatím nejméně, ale bylo mi vysvětleno, že je to zcela normální a teď už to půjde hůř a hůř. Trošku mi bylo pozměněno cvičení. Pořád mám cvičit třikrát týdně - 2 krát týdně kardio, 1 týdně posilování. Ještě do minulého týdne jsem měla kardio 40 - 60 minut, teď přidávám na cca 75 minut. Tak uvidíme, jak na tom budu za další 4 týdny, ale je to skvělé😍.
Takhle, jsem doma už několik týdnů a začínám se těšit do práce. Nastupuji zase na konci srpna, takže mám ještě moře volna, ale už mě to nebaví. Je to hlavně proto, že jsem skoro pořád doma - teď přes týden kvůli tomu, že přítelova mamka se setkala s nakaženou koronavirem a čekalo se na výsledky, zda budeme muset také na testy. Sice jsme karanténu neměli, ale já nechtěla někomu něco přinést domů, takže se nakonec ani nejelo na domluvenou chatu.
Já opravdu moc doufám, že příští rok se to zlepší. A co hlavně, musím vydržet držet pohyb a jídlo, protože jestli to vydržím, příští rok budu mít úplně nejlepší postavu, jakou jsem kdy měla a hodlám si to pořádně užít💖.
Pro někoho je to možná nepředstavitelné, že tak moc řeším svou postavu, ale věřte mi - já si prostě nemohla dovolit nikdy nosit sukně a šaty, aspoň z mého pohledu ne. Mám problémy i s celulitidou, proti které teď taky zahájím boj. Zkrátka chci, abych se další léto nestyděla někde vysvléct před přáteli do plavek. To je moje přání, které se zatím daří plnit. Jen vydržet.
Je skvělý, že na sobě takhle pracuješ, 9 kilo dole je nádhera, otázkou je, kde jsi začala a kam směřuješ, ale je to obrovský pokrok! Taky jsem si na blogger nemohla zvyknout, ale po hodince jsem se s ním skamarádila, ale já učím informatiku na vejšce, tak se s těma technologiema seznamuju asi trochu rychleji. :-) Na bloggeru se mi moc líbí ten widget, kde si zobrazím oblíbené blogy, a ono mi to hned samo napíše, jestli mají nový článek (resp. kdy naposledy vyšel na tom blogu článek), to mi na blog.cz chybělo, musely se všechny oblíbené vždycky proklikávat, a tady to je vidět na jednom místě, což je skvělý!
OdpovědětVymazatJá věřím, že si tu časem zvykneme a že nakonec přijdeme na to, jak to upravit podle sebe. :) Ale teď na to taky nemám nervy ani čas, abych hledala návody, jak na to. :D
OdpovědětVymazatA tu šablonu základní si už asi nechám navždycky. :D Teď jsem to zase nějak předělala a bohatě mi to stačilo. :D
K úbytku váhy moc gratuluju! 9kg dole je paráda! A já věřím, že tentokrát už nepolevíš a budeš mít takovou postavu, po které toužíš. :)
Jinak co se týče toho, že tolik řešíš postavu, tak já tě naprosto chápu a nepřijde mi to divný... protože to mám úplně stejně. :D Hlavně si pamatuju, že když jsem hodně zhubla, tak moje sebevědomí bylo úplně jinde a od toho se odvíjelo všechno.
Šaty i kraťasy sice nosím, ale na plavky odvahu taky nemám. :)
A ještě ti sem zkopíruju i mojí odpověď na tvůj komentář, aťto máš pohromadě :D
Já jsem taky moc ráda, že jsi se přestěhovala. :)
Jak píšeš o těch rozcestníkách.. tak mě se právě líbí, že to máš normálně. Pořád nechápu ale, jak jsi to udělala. :D Já když si založím jakoby stránku a dám tam odkaz na články s tím štítkem... tak se mi to zobrazuje jinak. :D Něco nedělám správně a nevím si rady, jak to udělat. Snad se to časem nějak poddá. Tak budu muset asi kouknout na nějaký návody. Já nekoukala ještě na nic. :D
S tou prací to mám asi podobně jako ty. Já jsem se zařekla, že už se do zdravotnictví nikdy nevrátím. Hned po škole jsem věděla, že už to dělat nechci, že k tomu nejsem.. povahově sice ano, ale jinak si v hodně odborných věcech nevěřím. Na VŠ jsem šla proto na pedagogickou (taky kvůli MŠ), jenže se mi nepovedly státnice. Tím pádem jsem vypadla úplně ze všeho, protože po třech letech jsem si ani ze zdrávky nic nepamatovala. A tenkrát jsem šla naivní zkusit poprvý nemocnici a narazila jsem tam v kolektivu na takový pipiny, že jsem po první směně odešla. Od tý doby mám taky nějaký "blok". Pokaždý, když jedu do práce (ale jen ve zdravotnictví) mám pocit úzkosti, dělá se mi špatně.. že něco pokazím, že na mě bude někdo hnusný a bude se na mě zlobit atd. Ty stavy mám i teď, no. Ale "lepší" práce prostě nebyla. A žít ze 14tisíc z obchodů s oblečením, to bych prostě nezvládla.
Tu MŠ ti závidím. Ale v dobrém. Přeju ti, že máš práci, která tě baví a kterou děláš ráda. Tak bych si ráda udělala ještě dvouletou SŠ pedagogickou, abych jako učitelka mohla taky pracovat. Mám nejlepší kamarádku, co tu školu udělala a už 4. rokem pracuje v MŠ.. kdybych byla alespoň už přijatá ke studiu, mohla jsem k nim teď od září nastoupit. Jenže to bych nebyla já, abych zase nepřemýšlela nad katastrofickými scénáři. Co když nemám dostatečnou autoritu (jakože vím, že nemám :D) a ty děti mě nebudou poslouchat.. nepřipadám si nijak extra kreativní a bojím se, že pro ně nebudu umět vytvořit řízenou činnost apod. I když by to byla taky moje práce snů, všeho se strašně bojím.