Tak se po delší době zase ozývám. Chtěla bych se k blogování už zase vrátit. Všichni jsme byli hodně smutní, ale řekla bych, že to nejhorší už mám za sebou. Stýská se mi po ní, pořád nemůžu dostat z hlavy to naše loučení. Hrůza. Asi jediný důvod, proč nemít zvíře - ta bolest a smutek na konci. Fuj, vzpomněla jsem si a už je mi zas zle. Nicméně už je jí dobře, má hrobek vedle její ségry a má nad sebou, stejně tak jako její sestřička, motýlí keř. Jedna má fialový a druhá má bílý💕.
